Trošku se nám oteplilo a teploměr sem tam začal vypadat, že nezapomněl na čísla větší než -187°C. Pozvánka na malé brněnské závody do Tetčic k Matymu na cvičák tedy nešla odmítnout. Tím spíš, když hlavním chodem sobotního menu byl guláš, který pro nás připravil Martin (momentálně studující u Matyho, Cooking 101). Frisbee, jídlo, pivo a brněnská banda… co víc si může člověk přát? I to počasí nám vyšlo. Nazval bych to prvním jarním dnem.
Samozřejmě si všichni odvezli zadky autama, jen co někoho okradu, tak si taky jedno koupím. Takže my vlakoví jsme dorazili poslední (no, né tak úplně poslední, pořád jsou lidé, u kterých příchod včas neočekáváte), což se ve výsledku ukázalo jako velká výhoda… vše bylo již nachystané. Jídlo na stole, piva se na mě usmívala, hřiště nalajnované… paráda. Klasické přivítání, kdy Juno oskákala úplně všechny tentokrát proběhlo myslím i bez zranění. Posnídal jsem dvě piva a začalo se soutěžit.
Byla by trapárna psát sem nějaké výsledky, to dělá každej pejskař :) Tohle je blog o focení. Takže pes OK, mohla by chytat líp a běhat rychleji. Jesli se nezlepší, asi ji budu muset „poučit“ :D… Dobrá zpráva je ta, že se mi konečně povedlo dofotit film v Anně, takže v nejbližší době můžete očekávat i galerii plnou černobílých mazanic. Fotky z Nikonu, popravdě, na tom malém displai mi přišly mnohem lepší, než když jsem je viděl na PC, většinou to bývá naopak. Ale nakonec jsem s výsledkem spokojený.
[jtlMS]
Ani jsem nevěděla, že ta moje vychrtlina má tolik žeber. :D Mimochodem ten guláš byl výborný, Rádi dezert bezkonkurenční a dokonalé fotky jsou jen příjemnou tečkou za super akcí. ;) Chjo, já chci zase do Brna! :)
Pokud „Rádi dezert“ bylo to, co jsem toho sežral asi řady, tak souhlasím .)
A Brno nemáš tak daleko, sem tam nakrm psa a dojeď.