Minulý víkend pro mě byl opravdu víkendem fotografickým. Když jedu na dva dny na závody, tak fotím. Fotím dokonce hodně. Ale teď se sešla sobotní svatba a nedělní workshop s Petrem Bambouskem. O svatbě se moc rozepisovat nebudu, je to přecejen celkem privátní záležitost, ale byla fajn :) a určitě nějaké fotky nahraju do svého portfolia.

Proč workshop?

Myslím si, že každý člověk, ať už je v jakémkoliv stadiu vědění, se má ještě hodně co učit (to bylo zase moudro). A já kytky v podstatě nefotím a když už je fotit jdu, mám pocit jako kdybych byl slepý. Neumím číst tu řeč. Nevím, jak se na to kouknout, abych viděl to, co vidět chci. Jednoduše – prostě to fotit neumím. A proto jsem se rozhodl pro workshop na toto téma.

Proč Petr Bambousek?

To je jednoduché. Vždycky když si můžete vybrat, kdo vás bude učit, vyberete si někoho, jehož práce se vám líbí. Netajím se tím, že co se fotografie týče, Petr Bambousek je mi vzorem :) Na jednom workshopu jsem s ním už byl, poznal ho jako člověka a zjistil jsem, že je i výborným lektorem. Tak proto :)

No a fotky?

Petr nás zastavil na lesní cestě, kde vlastně nic nebylo. A řekl nám, že máme něco najít a vyfotit to :) takže všichni otevřeli oči, pobrali vybavení a hurá na věc. Po nějaké době jsme byli vyzváni k tomu, abychom si fotky společně prohlédli a zkritizovali si je :) Takovou formou brainstormingu jsme došli k tomu, co kdo děláme špatně… a tak dále :) prostě to bylo dobré a mám pocit, že mě to zase o kousek posunulo. Po focení u lesní cesty jsme se přesunuli k potoku, kde jsme našli hejno jepic :) byla to taková blbost… ale strašně zábavná :)

Jepice!

U jedné fotky bych se zastavil. Je to ta jepice ve žlutém kolečku. Možná vám to přijde hloupé, ale chci se podělit o to, jak jsem ji fotil. To hejno bylo velké, tak 100 jich tam bylo určitě. Poletovaly si tak nad potokem (docela lelkování, na to, že druhej den nazdar…) a Petr přišel s tím, že by bylo fajn to fotit s bleskem na druhou lamelu a delší čas… tak jsme to všichni zkoušeli (z toho je ta podivná fotka). Ale jak jsem moc neviděl výsledek, zkusil jsem foťák přenastavit tak, abych dostal fotku „ostrou“.

V pozadí v potoku byla hromádka žlutých listů, která se při určitém zaostření tak hezky rozplizla a udělala právě mnou milovaná kolečka. Bylo by fajn, kdyby tam ta jepice byla přímo v tom kolečku, že? A tak jsem číhal a čekal a fotil. Všichni jsme fotili a bleskali a jepice se mohly zbláznit. Už už jsem to chtěl vzdát… ostatní vstávali a své snahy ukončovali. A v tom jsem si všiml, že ony se ty jepice docela uklidnily, když do nich pořád nebleskáme. V potoce jsem zůstal sám, trvalo to asi 10 sekund. 3 klapnutí závěrky, jedna ostrá. Tadá! :) No a to nejlepší na tom bylo co?? Petr mě za tu fotku pochválil… kdy vám naposledy váš vzor řekl „good job„? :)

 
[jtlMS]
 

Galerie