Myšlenka kurzů focení psů se mi v hlavě formovala už nějakou dobu. Začalo to kurzy Lightroomu, kde jsem se sám strašně často zahnal do slepé uličky, když jsem účastníkům říkal „stačí to dobře vyfotit“. A lidi říkali „tak nás to musíš první naučit“. Ale já jsem si pořád nebyl jistý… mám lidem co předat? Chci prodávat svoje know-how? Bude o to vůbec zájem? Zkusil jsem to a byl jsem víc než překvapený…
A tak se kurzovalo…
Zájem byl větší, než jsem čekal. Hlásili si lidé nejen z Brna, ale i z Prahy, Olomouce, Hradce Králové… Sem tam jsem na kurzu potkal fotografy, kteří psy ani nefotí, jen se jim líbilo, jak fotím já a tak se přihlásili. A já jsem jezdil po ČR a učil lidi, jak fotit psy a nejen je. Účastníci kurzu byli různě zkušení a znalí, takže jsem vysvětloval vše od základů nastavení expozice, přes kompozici, práci s pozadím až po složité focení v protisvětle. Vždy jsem se snažil pomoct každému jednotlivě, aby nikdo nebyl ovlivněn případnou rozdílnou úrovní ostatních účastníků.
Po několika kurzech jsem se domluvil s úžasnou fotografkou Alicjí Zmyslowskou, že by bylo fajn, kdyby dojela do ČR a jeden kurz vedla se mnou. Nazvali jsme to „Photofreaks Weekend“, protože se jednalo o kurz dvoudenní… každej, kdo vydrží dva dny poslouchat kecy o focení, musí být tak trošku freak :) Sobota focení, neděle úpravy, přihlásilo se 9 lidí, dle mého názoru jedni z nejlepších fotografů psů v ČR. Což bylo na jednu stranu skvělé, na druhou stranu jsem se dost bál toho, že je nebudeme mít s Alicjí co naučit a oni odejdou nespokojení. Naštěstí se tak nestalo a celý víkend proběhl v té nejlepší možné náladě. Já a Alicja jsme z Prahy odjížděli s pocitem „well done“ a účastníci byli dle ohlasů, a hlavně dle výsledných fotografií, spokojení a jejich tvorbu tento víkend ovlivnil. Což byl účel :-)
U Ondry jsem byl na dvou kurzech focení – jako účastník na Workshopu s Alicjí Zmyslowskou a na podzimní portréty jsem půjčoval naše psy. Oba kurzy byly strukturované obdobně, bylo jen na účastnících, kdy se zastaví a budou chtít fotit, což je nutí k přemýšlení a uvažování – jednak kde zastavit a když už někdo druhý zastaví, tak si najít to svoje „místo“ i tam, kde byste normálně nefotili. Ač se na obou kurzech sešly (vzhledem k zaměření) naprosto rozdílné skupinky fotografů, myslím, že kdokoliv se zeptal (v rámci přístupu čím víc se budete ptát, tím víc se také dozvíte) odpověď dostal. Ač si museli všichni najít své místo, 
Ondra vysvětlil proč by fotil kde jinde a co by se z fotek v té dané lokalitě snažil dostat. Vše probíhá v příjemné atmosféře a myslím že každý stráví fajn den focením a získané znalosti jsou jen bonusem. Kurz focení bych určitě doporučil jak začátečníkům, kteří se zde dozvědí nějaké ty základy a tipy s nastavením fotoaparátu, výběru místa apod., ale i lidem, co se focení věnují více, kteří získají hlavně jiný pohled na věc – jinou perspektivu jak třeba taky fotit psy.
Po tak dlouhé sňůře workshopů, zakončené Photofreaks Weekendem jsem se rozhodl, že si dám pauzu a skoro čtvrt roku jsem kurzy vyřadil ze svého kalendáře. Tři měsíce jsem sbíral energii a poslední kurzy se nesly v duchu podzimních portrétů – Praha, Brno, Hradec a pro rok 2013 konec. Na rok 2014 určitě něco plánuju. V lednu a únoru uspořádám kurzy na focení psů na sněhu… a dál se uvidí :) Třeba zase něco většího ve spolupráci s jiným fotografem… nechte se překvapit :)
S kurzem u tebe jsem byla velice spokojená. Nejvíce jsem ocenila osobní přístup ke každému z nás a snahu všem nám poradit s problémy, které s focením máme. Perfektní byl tvůj lidský přístup a zápal pro věc, který jsi mi předal (možná nevědomky). :-) Děkuju
Co mi kurzy daly?
Hodně jsem se naučil. Viděl jsem různé způsoby fotografování, pohledy na fotografii, rozdílné přístupy, postupy a výsledky. Potkal a poznal jsem strašnou spoustu lidí, které spojuje jedna věc – dovedou si celý den povídat o černých trubkách plných skel :) Ale na druhou stranu, co člověk, to názor. Naučil jsem se nezapomínat na to, že každý jednou začínal, i já. Často jsem se setkával se stejným (špatným :-P) názorem, který jsem měl třeba před třemi lety. Naučil jsem se zase o kousek lépe fotit, protože díky kurzům jsem fotil častěji než dříve.
Ale nebyla to jen pozitiva… jak už jsem psal, na jaře jsem byl hodně unavený a vytížený. Kvůli kurzům jsem vynechal nějaké psí akce, na které běžně jezdím. Z práce na kurzy a z kurzů do práce. Uff. Samozřejmě jsem potkal i lidi, se kterými jsem si sedl trošku míň :) názorově, povahově. Často jsem se setkal s pomluvami, závistí. Ale dlabat na to. Radost těch lidí, kteří na kurzech byli, mi byla vždy dostačující odměnou a motivací.
U Ondry Uhlíře jsem se účastnila letního workshopu „Photofreaks Weekend“, který pořádali spolu s Alicjou Zmyslowskou v Praze. V sobotu od rána do oběda se fotilo na různých místech v Divoké Šárce, po jídle a řešení všelijakých fotootázek následovalo další focení až do západu slunce. V neděli nás čekala druhá část workshopu – Lightroom a úpravy fotek ze soboty. Po celý kurz byl prostor na otázky, takže kdo cokoliv vědět chtěl, tak se to dozvěděl.
Taky se sešla parta fajn lidí – jak účastníci, tak Ondra s Alicjou, takže kromě focení jsme měli možnost poznat ty, co jsme předtím znali třeba jen z facebookových skupin a stránek. Z toho víkendu jsem si odnesla mnoho informací, nejen k všímání si detailů a okolí při focení, větší – důslednější výběr „nej“ fotky (a že to byl jeden z mých největších problémů :)), ale i spoustu tipů k úpravám v LR. Kurzy jak focení tak úprav u Ondry určitě doporučuji všem, kdo se chce ve fotografování zlepšit a brát focení z jiného „úhlu“ než dříve.
Nemoc jménem „70-200“
Pokud nejsi fotograf, můžeš tento odstavec s klidem přeskočit :) Samozřejmě jsme na kurzech často probírali techniku. Dotazů padly stovky… Nejčastěji týkající se koupě nového objektivu. Tolik 70-200mm objektivů, co jsem za ten rok viděl, snad neprodají ani v Megapixelu. Má to každý. 70-200 jako univerzální odpověď na vše. 70-200 je super, je rychlá, je ostrá, je to sen každého fotografa. A já říkám „ano“, je tomu tak. Taky tento objektiv mám, je skvělý, úžasný a … nejčastěji ho používám na reportáže. Na portréty vytáhnu třeba 50/1,4. Na sport 300mm objektiv. V žádném případě nijak nehaním kvality tohoto skla, nedám na něj dopustit. Ale pokud bych jej nasadil a rok fotil jen jím… asi by to byla dost nuda. Jak focení samotné, tak pak výsledné obrázky.
4 z 5 účastníků se 70-200 objektivem (autor: Anna Postnikova)
Často jsem doporučoval pevné 50mm, 85mm a 300mm… a často jsem slyšel „já mám 70-200 na vše“. Pro mě osobně to je mazec. Nedovedu si představit, že bych nějakou akci odfotil jedním objektivem, byť zmiňované kvality. Strašně moc lidí se 70-200mm objektivem neumí komponovat právě proto, že se zoomem je jednoduché „otočit kroužkem“. Nezamýšlí se na variacemi… když máte nasazenou 300mm a něco je blízko, tak vyfotíte detail. Se 70-200 si odzoomujete. Když máte 50mm a něco je dál, tak vyfotíte fotku s okolím. Se 70-200 si zazoomujete. Bleh :)
Závěrem
Lidí, co dělají kurzy na focení psů, se vyrojilo povícero. Věřím, že nejen dobré reference, ale i pěkné fotky, jsou pro fotografy psů důvodem k tomu, aby si vybrali kurz u mě… ostatně neustálý zájem je toho důkazem :) Dobrá fotografie je o detailu a já vám na kurzech žádný neodpustím, žádné výmluvy! :) Jak říká můj nadřízený: „Losers have excuses, winners have a plan“. Krásné světlo přeji.
Na kurz jsem se přihlásila z toho 
důvodu, že jsem se potřebovala procvičit ve fotografování psů a získat také přehled o tom, jak by samotné focení psů mělo probíhat a samozřejmě také protože nejlépe se přeci učí od profíků :) Ondra je skutečným profíkem přes focení psů a jeho fotky to jednoznačně dokazují. Děkuji tedy za možnost se přiučit a získat tak přehled a znalosti, které mohu dále aplikovat nejen na focení psů :) a pochopitelně Ondru mohu vřele doporučit dále nejen pro jeho profesionální přístup, ale také proto, že je to moc milý člověk se smyslem pro humor a na jeho kurzech se určitě nudit nebudete :)
Na Ondru a jeho kurzy jsem narazila náhodou a hned mě zaujal styl, kterým fotí a upravuje své fotografie. Byla jsem jak na kurzu Lightroomu, tak na kurzu focení psů v Brně. Příjemným bonusem ke všem sděleným informacím byla možnost odzkoušet si objektivy ze sbírky Ondřeje a celkem malý počet účastníků, tudíž i osobní přístup ke každému. Celkem mě překvapilo, jak k focení přistupuje, co vše řeší při komponování fotografie a že to nedohání až následnými „mega úpravami“ v postprocesu. Díky za příjemnou zkušenost.
Ondrovy fotky jsem poprvé viděla na Facebooku a bylo to skoro jako láska na první pohled. Pořád jsem je skrytě obdivovala, až jsem se rozhodla se svým focením také něco udělat a přihlásila se na jeho kurz focení psů. Pár hodin focení s Ondrou mi ukázalo nový pohled na fotografii, naučilo mě používat hlavu a ne jen bezduše cvakat obrázky. Ondra má své kurzy promyšlené, dobře organizované a je schopen se vším poradit. Děkuji, pane fotografe, bylo to super!
[jtlMS]
Vidím tady nádherné fotky psů, vypadá to na velice zajímavý workshop, akorát škoda, že je to ode mě daleko.