Po dlouhé době jsem se rozhodl navštívit nějaký fotokurz, který nepořádá Petr Bambousek :-) A protože se fotografii přírody učím od toho nejlepšího, i tentokrát, u fotografie sportovní, jsem navštívil workshop vedený tím, dle mého názoru, nejpovolanějším – Martinem Kozákem.

Martin Kozák

Martin je osobnost známá, velmi často ovšem nevalně známá :-) Arogantní kretén, nabubřelý pitomec, namyšlený blbec atd… Když jsem viděl, že organizuje kurz zaměřený na sportovní fotografii, neváhal jsem ani vteřinu. Přihlásil jsem se ihned a dobře jsem udělal. Kapacita 6 lidí byla zaplněná během následujících dvou hodin. Martinovy galerie jsou nápadité, výborně zpracované a baví od začátku až do konce. Pro mě velkou neznámou je používání blesků a když se kouknete na www.martinkozak.com je hned na první pohled jasné, že u Martina je tomu přesně naopak. Blesk používá, kde to jen jde. Takže mi bylo úplně jedno, co se o něm povídá a jaký je. Na kurz jsem jel proto, že fotí skvěle a já jsem přesně věděl, co od něj potřebuji zjistit.

Downhill s Kubajszem

Hlavní náplní kurzu bylo fotografování bikera Kubajsze. Ten pro nás celý den jezdil nahoru a dolů a má můj respekt, protože já bych po 10 minutách pravděpodobně zdechl :) Začali jsme zlehka, s přirozeným osvětlením a docela pěkným skokem… což jsem později přehodnotil. Protože ten první skok bylo spíš takové hupnutí… o tom o kousek níže. Hned na začátku bylo jasné, jak zhruba bude workshop probíhat. Řeklo se, kudy Kuba pojede a v jaké fázi je nejlepší jej zachytit. Rady přicházeli jak od Martina, tak od Kuby, protože i on je fotograf. Zkuste to odtud dlouhým sklem, nebo odtud širočinou, dobrý je chytit moment, kdy mám kolo natočený doprava… atd atd.

Pokud bylo potřeba, Martin poradil s technickým nastavením blesků, odpalovačů, foťáků. Nebyl v tom nijak přehnaně aktivní, ale kdo se zeptal, odpovědi dostal. Já jsem se ptal hodně, tak jsem spokojený :-) Stejně tak to bylo s panningem, či tím, jaký vliv bude blesk na fotce mít. Pokud bych se na nic neptal, asi bych byl z kurzu zklamaný… ale model kurzu tady si lehněte a já vám vyklopím celé své know-how mi blízký není. Pokud bych měl něco kurzu vytknout, byly by to dvě věci. Chtělo by to určitě ještě jednoho jezdce. Při záběrech širokými skly jsme si hodně zavazeli. Tím více, když jsme nasadili rybí očka :-) A i Kuba by myslím uvítal parťáka, který by mu umožnil si třeba chvilku oddechnout. Druhou věcí pak bylo hodnocení fotek, tam jsem si to představoval opravdu trošku jinak. Protože hodnocení prostě nepřišlo. Opět ale nutno podotknout, že mně osobně to vůbec nevadilo. Věděl jsem, co chci na fotky dostat a když už jsem si opravdu nebyl jistej, nadrzáka jsem se zeptal a odpověď jsem dostal.

Po dopoledním rozfocení se na malém skoku a jedné klopené zatáčce jsme se přesunuli (a i po cestě něco cvakli) na místo, kde byly skoky trošku jiného levelu :-) Kuba doslova létal vzduchem a sem tam jsem vůbec nefotil a prostě jen koukal, jak si jezdí a skáče. Parádička. Zakončení v podobě průjezdu potůčkem bylo taky parádní. Blesk dostal trošku zabrat, odpalovače taky, moje boty taky… ale všechno přežilo bez úhony a jedna fotka mi z toho nakonec vyšla :-)

Moje hodnocení?

Pokud víte, co chcete a nebojíte se ptát, tak se nebojte ani kurzu s Martinem. Je to pohodový chlapík, který ví, co dělá. Navíc jsem se účastnil (afaik) jeho prvního workshopu, takže si myslím, že do dalších kol určitě vyladí drobné mušky. Není se čeho bát, jen je potřeba vědět, co chcete.

Jak s tím na psy?

No a já jsem věděl, co chci. Potřeboval jsem se ujistit v tom, že chápu správně práci s bleskem i panning. Ani jedno jsem v podstatě nikdy nezkoušel, vše jsem znal jen teoreticky. A zkušenost s kombinováním těchto dvou elementů jsem měl opravdu nulovou. Poprvé jsem si to zkusil na kurzu a zjistil jsem, že to se psy asi moc nepůjde. Rozhodně ne na závodech. Nechci jim to pálit bleskem přímo do očí právě v momentě, kdy mají chytit disk. Na druhou stranu musím přiznat, že mě určitě láká podobné fotky se psem prostě naaranžovat mimo závody (nebo klidně na nich, ale mimo soutěž).