Poslední dobou jsou moc nefotil… kdybych se chtěl vymlouvat, mohl bych říct, že je to tím, že jsem měnil zaměstnání. V říjnu jsem běhal po pohovorech, od listopadu pracoval na ten nejdementnější směnný provoz jaký světlo světa kdy spatřilo a teď od únoru jsem v novém zaměstnání. To by ale byla opravdu výmluva. Kromě toho, že teď sem tam hraju World of Warcraft, tak mě focení prostě nějak přestalo bavit.
Kde to začalo?
Paradoxně asi koupí nového foťáku. Nevím jestli jsem od D800E očekával, že to najednou bude fotit nějak samo lépe, nebo že mi naskáčou nové nápady do hlavy. Každopádně ať jsem si myslel cokoliv, nestalo se tak. S D800E se mi dlouho fotilo mnohem hůře než s D700… řekl bych, že tak 6-7 měsíců to trvalo, než jsme se pořádně seznámili. Bohužel v tomto období jsem odjel i do Thajska (jak to dopadlo si můžete počíst v tomto článku) a deprese se prohlubovala a prohlubovala. Pomalu ale jistě mě focení přestávalo bavit.
Na focení portrétů jsem neměl čas, chuť, ani nápady. Na psích akcích jsem často slýchával „nezavazej“ nebo narážky na to, že foťák mám na ozdobu, protože stejně skoro nefotím. Silného chlapa se nic takového nemůže dotknout, pche! Ale já jsem se v té době moc silný necítil. Ubožáček Ondrášek. A myšlenky na prodej vybavení se mi více a více dostávaly pod kůži.
Zpět na začátek
Zeptal jsem se sám sebe, kde je hlavní problém. Proč mě to vlastně nebaví? A asi jsem na to přišel. Spojil jsem si to s obdobím, kdy jsem hrával počítačové hry, nesmějte se :-) Hra mě vždycky přestala bavit v momentě, kdy jsem měl pocit, že se nemám kam dál posunout. Nechci tím říct, že moje fotky by nešly nijak vylepšit, to rozhodně ne. Ale už jsem neměl další nápady. Zkusil jsem obrysy, siluety, stíny, černobílé i barevné fotky, trochu toho panningu, portréty i postojovky. A říkal jsem si „přece nemůžu fotit další obrysovky, to by bylo blbé, nikoho by to nebavilo“. A tak je nefotím. I když teda zrovna obrysovky miluju a strašně moc mě baví je fotit.
A tak, v herní terminologii, jsem začal novou hru. Vyfotil jsem psa, jak stojí. Je ostrej, pozadí je rozmazaný. Je to můj pes. Asi největší nuda fotka evr! Ale co bylo důležité? Bavilo mě válet se v tom poloroztátém sněhu a jít pak domů sice s mokrým zadkem, ale fajn fotkou na kartě (a asi už vím, odkud se vzalo to nachlazení). Bavilo mě to! Wow!
Asi to neprodám
Ještě asi ne :-) Mám pár nápadů na fotky psů, o které se pár lidí snaží a já je prostě posadím na zadek :-))) Přihlásil jsem se na další cesty s Petrem Bambouskem (Borneo 2015, Madagaskar 2017) a ve výsledku by mi ta černá cihla asi i chyběla. Překonal jsem rok trvající fotodepku? Snad konečně jo!
Byla by škoda, kdybyste skončil.. :)
Musím říct, že ač jsem zatím úplně na začátku své foto-cesty a už jsem se setkala s nechutí fotit. A i tenhle článek mě motivuje jít dál :) Moc děkuju.. :)
Tak to jsem rád, protože přesně proto jsem to sepisoval :)
Tvoje fotky jsou suprový Ondro, zkus nefotit proto, aby si někdo sedl na zadek, ale pro sebe…
Mě vždycky mrzí, když se nemám na co dívat u tebe na stránkách :)
Tak dobré světlo (třeba na ty obrysovky) v novém „Kozím“ roce :)
Tyjo, ty chodíš na moje stránky? :)
Pro mě to k tomu tak nějak patří, fotím si pro sebe a proto, aby ti co na to koukaj si sedli na zadek ;)
Díky!
Ondro fotit nepřestávej, fakt by to bylo škoda, právě tvoje fotky mě inspirovali k tomu, abych tento rok zkusil fotit domácí mazlíčky (focení lidí mě fakt nebere). A navíc vím přesně o čem píšeš, fotím sice ani ne 4 roky, ale už jsem si tím také prošel, spíše procházím každou zimu, když se mně hmyz uloží k zimnímu spánku a nenapadne žádný sníh, který bych mohl fotit, naštěstí krajiny mě zachránily. Drž se a foť dál!
Ahoj, díky za komentář, nějak jsem si ho nevšiml, tak odpovídám až teď.
Myslím, že drobnou fotokrizí si projde každý… pak jen záleží, jak se s tím člověk popere :-) Tak ať se daří!
Popravě řečeno, mě trošku potěšilo přiznání, že s novým foťákem to půjde lépe a samo.. Myslela jsem, že sem si to myslela jen já (kupovala sem objektiv a čekala zázraky). Na podzim se moc nefotila (vůbec nefotila) a nějak se mi do toho nechtělo.. Moje hlavní téma jsou hasičské soutěže a jak skončila sezóna, tak i já. Kolem vánoc se objevil smutek a já si řekla, že začnu fotit znova. A ejhle. Foťák hlásil chybu a sekal se. A ani sem smutná nebyla.
Pak jsem si všimla, že naši chlupáči jsou krásní a každý něčím tak trochu (hodně) svůj a chtěla sem je fotit, ale nebylo čím.. Tak šup do servis, kde mi z mechaniky těla vyndali úlomek z objektivu a foťák byl spraven. Objektiv už mám jen na ozdobu a mám ten co sem si dlouuho přála. Fotím teď jak se dá a snažím se stále vzdělávat a vaše stránky a fotky mě hodně inspirují a baví, takže díky za ně :)
Díky za komentář :-) Myslím, že není vůbec od věci si sem tam přiznat chybu :-) nesmí se to ale přehánět :D
Jsem rád, že se vám líbí obsah mých stránek, budu se snažit, aby tomu tak zůstalo i nadále. Ať se vám daří.
Ty fotky jsou nádherné!!!
Díky, jsem rád, že se líbí :)
Vážený pane Ondro,
sice Vás vůbec neznám :) na stránky jsem narazil náhodou (nic se neděje náhodou) hledal jsem zkratky pro LR, komenty nepíši vůbec, nemám rád virtuální komunikaci, tady napsat musím.
Pocity marnosti, zklamání, ztráty radosti, vnitřního uspokojení oné touhy po „absolutním snímku“ znám moc dobře, tady snad jenom poznamenám tolik: právě v ten okamžik začíná ona skutečná cesta ku tvoření. Zůstane totiž člověk sám před sebou – s otázkou co vlastně skutečně chce? A každý kdo jednou začal, díky lásce k umění nikdy už nepřestane ba naopak.
S pozdravem L.B.
PS: fotografie máte opravdu moc pěkné :)
Díky za milý a povzbuzující komentář :-)
Jooo fotodepku jsem teď taky měla… já teda fotím něco úplně jiného, ale zvířata (hlavně psi) mě baví a ráda bych je začala fotit nějak pořádně (došly nápady na náladovky a ten můj chlupatej model si zaslouží mít pořádnou fotku :) ) – mimochodem Tvoje fotky jsou mi velkým vzorem :)
Co se týče té fotodepky – přišla taky s novým vybavením, čekala jsem změnu k lepšímu a nenastala… došla jsem tedy k názoru, že to je prostě mýma rukama a padla na mě vlna pocitu, že na to nemam, lepší už nebudu a neni teda proč fotit. A zvedly mě Tvoje fotky a Tvoje návody :) Takže díky, mám zase motivaci na x let dopředu :D
Ahoj Pavlo, díky moc za komentář. Jsem rád, že v tom nejsem sám (v těch fotodepkách :-)) a ještě víc jsem rád, když můžu být někomu pomocí z takového stavu.
Měj se pěkně!