Fotím Art Sigmou!

Aneb jak se mi dostala do ruky další Sigma Art

Často jsem měl v internetových diskuzích pocit, že všechny ty války Canon vs. Nikon končí tam, kde někdo vytáhne Sigmu. Canonista i Nikonista se semknou, stanou se z nich nejlepší přátelé a vyráží spolu do souboje proti člověku, který si dovolil zmínit objektiv Sigma! Posíleni společnou nenávistí využívají všech nechutných praktik a posměšků (které dříve na sobě navzájem trénovali), aby chudáka Sigmáka zneškodnili, potupili a nechali ho zemřít pomalou smrtí… a demonicky se u toho smějí. Takto to opravdu dřív vypadalo… pak vznikla Sigma Art…

Jak jsem k Artu přišel?

Kolem konce roku 2012 uvedla Sigma na trh první Art objektiv, jednalo se o 35mm f1,4. V té době jsem měl Nikona 28/1,8G (super sklo) a Nikona 50/1,4 AF-S (trošku blatíčko), ty jsem vyměnil za novou Sigmu 35/1,4 Art a troufám si tvrdit, že to byla sakra dobrá výměna. Mám kamaráda, který vlastnil Nikkora 35/1,4 a samozřejmě padly nějaké ty vtípky na onu Sigmu. Ale i kamarád časem pochopil a přiznal, jak hloupý byl, když se díval jen na značku objektivu a nikoliv na jeho kvalitu. Sigma 35/1,4 Art strčila Nikon do kapsy a co na tom bylo nejvtipnější… za polovninu ceny.

Optická kvalita (ale i tak konstrukční) je u objektivů řady Art skvělá. Skla jsou těžší a rozhodně nevyvolávají pocit nějakého plasťáčku (815g vážící padesátka je dost macek). Samozřejmě nezůstalo jen u pětatřicítky. Sigma přidala pevnou padesátku a pak také dvě skla na cropové foťáky – dost unikátní zoom 18-35/1,8 Art a seťák 24-105/4 Art se stabilizací.

Sigma 24/1,4 Art | Nikon D800E | foceno na clonu 4

Sigma 24/1,4 Art | Nikon D800E | foceno na clonu 4

Sigma 24/1,4 Art

Nejnovějším přírůstkem do Art rodiny je objektiv Sigma 24mm f1,4 a já jsem měl o víkendu možnost jej vyzkoušet (velké díky patří kamarádu Viktorovi a jeho Půjčovně fototechniky). Rozhodně jsem nedělal žádný super sofistikovaný studiový test. Hodil jsem objektiv do batohu (samozřejmě velmi opatrně :-P) a vyrazil se psy do lesa. Hned první věc, kterou jsem chtěl vyzkoušet byla samozřejmě hloubka ostrosti a schopnost objektivu odpíchnout zaostřený objekt od pozadí. Přecejen 24mm už je na fullframe dost široká záležitost, tak jsem se bál, aby nebyla hloubka ostrosti již moc velká. Ale už při prvním snímku bylo jasné, že strach není na místě. Clona 1,4 na fullframe prostě funguje a hloubka ostrosti a zachování prostoru je úžasné.

Bohužel hned druhá věc, kterou jsem musel řešit byl front focus. Bylo to nemilé překvapení, protože moje pětatřicítka i zapůjčená padesátka ostřily naprosto přesně. Zalovil jsem v D800E a našel AF fine tune, bohužel jsem se ale dostal do fáze, kdy hodnota +10 mi přišla ještě málo a +11 už zase moc :-( Toto bylo opravdu smutné zjištění. Ale zase na druhou stranu, jedná se o úplně první várku a navíc Sigma umožňuje seřízení pomocí usb docku. Takto nešťastně zafungoval jen tento zapůjčený kus, druhý byl již v pořádku. Nicméně, pokud se rozhodnete si novou Sigmu Art koupit, určitě si zkontrolujte přesnost ostření.

Ostrost

Ostření je odpovídající typu objektivu – svižné, přesné (vynechám-li front focus). Ostrost a kresba je věc, která zajímá asi všechny zájemce o koupi objektivu. Bohužel tohle bude asi dost krátký odstavec. Já totiž nemám slov. Jak říkám, nejsem kamarád s žádnými studiovými testy, křivkami a podobnými věcmi… nerozumím tomu. Ale rozumím tomu, co vidím. A to, co jsem viděl je skvělé. Podle mě je objektiv ještě o kus ostřejší než padesátka pětatřicítka. Ve spojení s Nikonem D800E se pak nebavíme o vykreslené srsti, ale o struktuře pokožky. A ano, pořád jsme na otevřené cloně, tj 1,4. Nemám co víc bych napsal. Obrazové vady jsem ani v protisvětle žádné nezaznamenal. Tato Sigma je opravdu absolutní top a vedle objektivů jako je Nikon 70-200/2,8 nebo 300/2,8 se rozhodně nemusí vůbec stydět.

Sigma 24/1,4 Art | Nikon D800E | Foceno na clonu 1,4

Sigma 24/1,4 Art | Nikon D800E | Foceno na clonu 1,4

Extrémní výstupy

Po publikaci fotky šeltie (výše) jsem zaznamenal pár zajímavých názorů na to, že hloubka ostrosti je již příliš malá a že fotka je přeostřená. Vnímání hloubky ostrosti a toho, jak se člověku fotka líbí nebo nelíbí je velmi individuální záležitost. Začínal jsem fotit s crop foťákem a měl jsem objektiv se clonou 5,6. Časem přišly objektivy f4 a také f2,8. Moje první pevné sklo Nikon 50/1,8, nasazené na D300s, pro mě bylo zázrakem, co se hloubky ostrosti týče. Pak přišel fullframe… a po něm skla se světelností 1,4 se kterými se opravdu dostávám na extrémně malou hloubku ostrosti. Mám teleobjektiv, který fotí moc placatě, fisheye objektiv, který fotí moc zahnutě… a další do sbírky je Sigma 24/1,4 Art, která má extrémně malou hloubku ostrosti a v kombinaci s D800E jsou výstupy super ostré. Ostrost je navíc umocněna nízkou hloubkou ostrosti. Já osobně právě toto považuji za výjimečné. Pokud si koupíte Sigmu 24/1,4 a budete s ní chtít fotit jako s 50/2,8, tak si ušetřete kačky a kupte si 50/2,8 :-)

Sigma 24/1,4 Art | Nikon D800E | Foceno na clonu 1,4

Sigma 24/1,4 Art | Nikon D800E | Foceno na clonu 1,4

Co s 24mm fotit?

Cokoliv vás napadne. Zkusil jsem širší záběry, zkusil jsem portrét. S 24mm se krásně vlezete do místnosti a naopak na otevřeném prostranství uděláte super široký záběr. Kdo chce clonit, ať si cloní a kdo nechce, tak na plnou díru se hezky pěkně vyřádí. Pro mě by toto sklo bylo asi nejzajímavější v extrémním využití, tj buď fotografování na velmi krátkou vzdálenost (několik desítek cm) a nebo naopak na velmi široké záběry u který díky cloně 1,4 stále dokážete odpíchnout hlavní objekt od pozadí.

Závěr

Kdybych neměl Sigmu 35/1,4 Art, tak bych si novou čtyřiadvacítku asi určitě koupil. Takto vím, že bych ji moc nevyužil, nebo bych musel poslat pětatřicítku z domu – a to nechci :-) Určitě ale doporučuji každému fotografovi si alespoň vyzkoušet, jak se s pevnými skly řady Art fotí. A úplně na závěr, pokud někoho zajímá, jak se na k tomu staví CEO ze Sigmy, tak tady je krátký článek.

Za zapůjčení děkuji Viktoru Šulcovi a jeho Půjčovně fototechniky.

Za zapůjčení děkuji Viktoru Šulcovi a jeho Půjčovně fototechniky.