Na jaře roku 2019 vydala firma Sony nový firmware pro své bezzrcadlovky. Hlavní novinkou byla funkce Animal Eye Focus. Myslím, že název je všeříkající, takže tak, jak uměly foťáky detekovat lidské obličeje a oči, umí nyní detekovat i oči zvířecí. Pro začátek byla funkce prezentována hlavně na domácích mazlíčcích, tedy kočkách a psech (vy co máte jako mazlíčka agamu nebo nějakou užovku, tak jste měli smůlu).

V mé sociální bublině plné psích fotografů se samozřejmě strhla vlna šílenství, jak se přesně na tohle čekalo. Od teď už jen ostré fotky!!! Od vydání první verze ostření na zvířecí oči už nějaký ten čas uplynul a já jsem měl možnost během toho roku několikrát tuto funkci testovat a vlastně i v praxi využít. Se Sony fotoaparáty fotím čím dál tím častěji a toto bylo něco, co mě opravdu moc zajímalo. U přiložených snímků vždy uvádím informaci o tom, zda Animal Eye Focus zafungoval, či nikoliv. Zapnutá byla funkce vždy. Pojďme se na to tedy podívat.

Konec neostrých fotek

Pomůže tedy tato funkce někomu, kdo není schopný vyfotit ostrou fotku? Odpověd je jednoduchá: pokud máte problém se základní ostrostí (tj nejste schopni vyfotit ostře hlavu sedícího psa) a nerozumíte obecně tomu, jak autofocus funguje, nečekejte zázrak. Funkce vám pomůže maximálně při velmi jednoduchých fotkách (těch detailech hlavy). Na tom ale není nic divného ani neočekávatelného. Přirovnal bych to třeba k automatickému režimu na foťáku. Pokud neumíte fotit, nevíte, co je čas, clona a ISO a dostanete do ruky foťák nastavený na Auto, tak pravděpodobně vyfotíte fotku, která nebude přepálená ani tmavá. Bude se vám líbit, protože do teď jste fotili na mobil. Automat to za vás nějak vyřeší. Jakmile se ale dostanete s tímto foťákem do nějaké složitější situace – například focení pohybu, focení za zhoršených světelných podmínek nebo protisvětlo – tak jste, slušně řečeno, v háji. Jak vy, tak ten automat.

S funkcí ostření na oko je to stejné. Na spoustě foťáků (i kompaktních, nebo mobilních) se dnes setkáváme s funkcí rozpoznání obličejů. A pokud na takový foťák fotím, obličej je díky této funkci opravdu ostrý. Proč by to teda nemělo fungovat při ostření na psí oči? Je to proto, že je velký rozdíl mezi fotkou z mobilu, kde je člověk stojící před nějakou památkou a fotkou psa (klidně i člověka) stojícího v trávě, foceného na fullframe se světleným objektivem. Ten rozdíl je hlavně v hloubce ostrosti, tj. v nároku na přesnost zaostření. U mobilu nepoznáte rozdíl mezitím, jestli je fotka zaostřená na oko, nebo špičku nosu, často nepoznáte vůbec, kam bylo ostřeno, protože je ostré vše. Na snímku z fullframe (ale i crop) fotoparátu to poznáte velmi rychle. To, co se vám na fotkách tam moc líbí, rozmazané pozadí a odpíchnutí objektu od okolí, je přesně to, co teď stojí proti vám a klade to na vás mnohem větší nároky v přesnosti ostření.

No a to je ten důvod, proč funkce ostření na zvířecí (aktuální psí/kočičí) oko u fotoaparátů značky Sony není rozloučením s neostrostí, ale jen skvělým nástrojem, který když pochopíte a naučíte se ho používat, vám bude skvěle sloužit. Ostatně jako každý jiný nástroj.

To ale neznamená, že je to funkce špatná. Já osobně rád fotím skrz něco, tj. mezi objektivem a psem mám trávu, listy, větve, keře… Rád fotím v protisvětle, ještě raději fotím minimalistické záběry. Ideálně všechno tohle dát dohromady na jednu fotku a to je přesně moment, kdy pro vás tato funkce nehne ani prstem. Na druhou stranu, kolik takových fotek vzniká, že ano? Převážná většina snímků je úplně jiného charakteru a AF si to oko najde – automaticky, rychle, přesně.

Úžasnost na portréty

Samozřejmě funkce perfektně šlape, pokud máte psa, kterému srst nijak nezakrývá oči, je dostatek světla a oko zabírá dostatek místa na fotce – rozumějte tomu tak, že když budete fotit hlavu psa, bude to fungovat. Čím lepší výhled na oko psa bude foťák mít, tím lépe bude funkce fungovat. Čím horší podmínky nastanou, tím hůře se bude funkce ostření na oči chovat. Což ale nutně nemusí znamenat, že foťák nezaostří. Jen prostě nedetekuje oko.

Zase ale nechci, aby to vypadalo, že se funkce hodí jen když fotíte hlavu psa přes celý snímek, to fakt ne. Ta funkce je parádní a při focení zakázek mi hodně ušetřila práce při focení a dodala mi pocit jistoty, že “tu fotku mám”. Pokaždé, když jsem fotil jednodušší fotku, prostě běžný portrét, tak se ostření na oko chytilo a já jsem jen stiskl spoušť. Na začátku jsem měl tendenci fotky kontrolovat, jestli jsou jakože fakt ostré, ale pak už jsem téměř přestal, protože to prostě ostré prostě bylo. Jediné, kdy jsem snímky kontroloval a pro jistotu fotil na vícekrát bylo v případě fotky s extrémně nízkou hloubko ostrosti. Tam jsem pedant a chci to mít fakt na milimetr přesně. A ve většině případů tomu tak bylo.Takovou míru přesně ostrých fotek ze svého Nikonu D850 nemám. Funkci jsem měl samozřejmě zapnutou celou dobu focení a byl jsem mile překvapen, že se to na to oko chytne i ve stínu, v tmavším, či kontrastnějším prostředí.

Čím více se od psa vzdalujete, tím více má foťák problém s rozeznáním oka. Oproti rozpoznání lidských očí je funkce hloupější v tom, že nedovede rozeznat obličej psa a na něm najít oko. Prostě jen hledá oko. A občas nenachází. Nijak bych to nevztahoval na ohnisko objektivu, opravdu je to dle mého názoru o tom, jak velké, tj. jak rozeznatelné, oko v záběru je.

Dovolím si takovou malou odbočku… fotím Nikonem D850 a spoustou kvalitních objektivů, které si půjčuju v půjčovně fototechniky (pár jich tedy i vlastním, ale ne moc). S ostrostí obecně nemám problém. Ale fotím tak, že udělám vždy pár cvaků a fotku zkontroluji. Pokud je tam nějaká chybka, tak ji ihned opravím (posunu sebe, posunu psa, utrhnu lístek). Až když je fotka pěkná vizuálně, řeším ostrost. A to tak, že vyfotím opět pár fotek, přiblížím si je 1:1 (mám nastaveno na tlačítku OK) a scrolluju fotkama, jestli tam nějaká ostrá je. A teď se vrátím k Sony… Toto na Sonkách v podstatě nejde dělat, pokud fotíte do RAWu a chcete vidět fotku 1:1, tak si prostě počkáte zhruba 1,5 sekundy (Sony A7R Mark IV). Člověk by řekl, že je jednodušší zrychlit střeva foťáku. Sony se rozhodlo jít cestou vývoje AF modulu takového, že nebudete muset kontrolovat ostrost fotek. Fotky prostě jsou ostré. Zajímavý způsob řešení problému :-)

Fotku výše, kterou si můžete zobrazit i neupravenou, uvádím v této formě (před/po) zcela úmyslně. Aby výsledná fotka vypadala tak, jak vypadá, bylo potřeba snímek vyfotit takto tmavě. To je technika, kterou používám velmi často. Není nic zajímavého na tom, že fullframe Sony fotoaparáty vám umožní tahat detaily z temných stínu (má D850 funguje stejně). Zajímavější je pro mě to, že autofocus oko vůbec nerozeznával a prostě bylo vidět, že i když jsem k modelu velmi blízko (resp. model je zabrán na snímku detailně), tak nedostatek světla už je znatelný a detekce oka nefunguje. Je ale potřeba říct, že i tak se AF jako takový chytl a vznikla ostrá fotka. Jen nevěděl, že ostří na oko.

Eye focus a ostření psa v pohybu

Eye focus můžete aktivovat v obyčejném AF-C režimu, kdy máte relativně malý ostřící bod (lze měnit velikosti). Pokud tento ostřící bod namíříte na místo, kde je oko, tak ho AF rozpozná a chytí se ho. Pokud ale AF bodem uhnete (nebo vám z něj uhne pes), tak v bězném AF-C režimu prostě oko ztratíte a AF bude ostřit tam, kam bodem míříte. No a při focení pohybu, kdy AF bod je moc malý (i ten největší možný v režimu AF-C), pes je moc rychlý a objektiv je moc těžký, takže AF bod neudržíte na hlavě/oku, mi nedávalo smysl takto fotit. Přepnul jsem na tracking AF (kdy nešlo zapnout Eye focus, s novým firmware to již funguje) a množství ostrých fotek přesahovalo 90%, protože AF systém mi pomáhal pohybujícími se body hlídat si psa.

Takovým zajímavým kompromisem, který jsem pak používal i na focení portrétů, byla volba Zonového ostření. Což je velmi zjednodušeně obří ostřící bod přes 1/3 snímku, který by mě nikdy v životě nenapadlo používat. Ale takový velký bod (zóna) se samozřejmě jednoduše udržuje na hlavě psa i pokud se pes nějak pohybuje (ne úplně tryskem). No a v tomto režimu opět bylo možné zapnout Eye focus… takže se to na to oko zase chytalo skvěle. Není to asi úplně na focení závodů, ale na nějaké korigované pobíhání, nebo oblíbené fotky, kdy pes běží přímo proti vám, by to mohlo být dostačující (netestoval jsem to).

Z výše popsaného je jasné, že mnohem větší procento úspěšnosti dosáhnete s tracking af, než s ostřením na oko. Je to dané i tím, že psa v pohybu velmi často fotíte z mnohem větší dálky (a na fotce je tedy menší), než při portrétu. Funkce tedy hoooodně hledá a velmi často nenachází. Samozřejmě ta fotka bude ostrá – pokud udržíte ostřící bod na psovi. No a v tom je ten problém. Každý kdo někdy fotil psa v pohybu, tak ví, že nejtěžší na tom celém je právě udržet psa pod ostřícím bodem. A to se mnohem lépe dělá pomocí tracking AF (ať už se to u různých značek jmenuje jakkoliv).

Vím, že posledních pár odstavců je takové složitější čtení, ale pokud doma máte Sonku, tak si je přečtěte ještě jednou, zkuste si to, co tam popisuju a uvidíte, že to tak funguje :-) Pokud doma Sonku nemáte a říkáte si „co jsem to sakra právě přečetl?“, tak přidávám zkrácenou verzi: fullframe Sony fotoaparáty od verze Sony A7 MIII mají pravděpodobně mnohem lepší AF, než váš foťák. Funkce ostření na psí oči není na pohyb ještě úplně vyladěná (a asi ani primárně určená?), ale umí být velmi nápomocná, pokud víte, jak to nastavit. Sony navíc uvolnilo další firmware, který do foťáků přidal Real-time AF. Tento firmware jsem neměl možnost na pohyb testovat, ale z videí, které jsem viděl mohu říct, že na focení psů v pohybu to bude pecka.

Použítá technika a rozdíly

Jistě jste si všimli, že během toho roku, co jsem měl možnost funkci testovat, jsem vystřídal několik foťáků i objektivů. Je samozřejmé, že spojení Sony A9 s FE 400/2.8 GM OSS z toho všeho fungovalo nejlépe. Za sebe ale můžu s absolutním klidem říct, že i když si na focení portrétů psů pořídíte Sony A7 Mark III a k tomu Sony FE 50/1.8 (což je objektiv za 6500 Kč), tak budete ostření na oko milovat a hodně vám usnadní focení. A s dobrým nápadem, pěknou kompozicí a chutí tvořit stejně strčíte ty pořád stejné hlavy psů s rozmazaným pozadím, do kapsy :-)

Funguje ostření i na oči jiných zvířat?

Toto jsou vody, ve kterých bych se nerad pouštěl do velké hloubky. Na Shetlandy i cestu do Maroka jsem bral Nikon techniku a od té doby jsem v podstatě nikde nebyl. Na začátku roku 2020 se mi ale poštěstilo a navštívil jsem kurz Petra Bambouska zaměřený na fotografování zvířat, který proběhl v Bavorském lese (vřele doporučuji). A tam jsem si teda Sony vzal i s tím, že vyzkouším ostření na oko a že 400/2.8 od Sony udržím v ruce, zatímco tu Nikoní ne :-)

A přiznávám, že jsem byl mile překvapen. Autofocus vyhledával oko na malých pěvcích, na rysovi, vlkovi, sovách a dokonce i divokých prasatech. Byl to jen jeden fotografický den, fotil jsem výhradně objektivem Sony FE 400/2.8 GM OSS, takže opravdu nechci dělat žádné závěry z jednoho dne s jedním objektivem. Ale, jak jsem již napsal: AF nacházel oči na zvířatech a fotky byly perfektně ostré. Platila v podstatě stejná pravidla jako u focení psů. Za mě paráda, protože u fotografování zvířat v přírodě je to občas opravdu o zlomcích sekund. A díky tomuto způsobu ostření můžete být o tyto zlomky vteřin rychlejší. Bohužel jsem neměl možnost vyzkoušet ostření na hady a ještěrky (což je to, co mě asi baví nejvíce)… tak snad někdy příště.

Přecházím už konečně k Sony?

Ještě pořád ne. Stále není v nabídce Sony 300/2.8, nebo alespoň 300/4. A to je něco, bez čeho já nedovedu žít (mno, žít asi jo, ale fotit ne). V nabídce jsou skvělé objektivy, ale pár mi jich tam ještě chybí. A pro mě osobně jsou objektivy pořád důležitější, než tělo. I když přiznávám, že Sony do toho šlape hrozitánsky a fotit těma vymazlenýma foťákama je fakt radost.

Vytknul bych jim asi jen jednu věc (všechno ostatní jsou dejme tomu zanedbatelné drobnosti) a tou je čekání na 1:1 náhled (testováno s kartou, která si nemyslím, že je pomalá: ADATA SDXC Premier One 64GB 290/260MB/s UHS-II U3). Narvat do foťáku 60 megapixelů umí každý, ale udělat to tak, aby to bylo použitelné, to už je těžší. Spousta fotografů namítne, že to není tak zásadní problém a já určitě nechci někomu říkat, že A7 R Mark IV je špatný foťák. Ale pro mě je toto (pomalé načítání 1:1 náhledů) problém, kvůli kterému si jej nekoupím. Na focení pejsků to ještě tak nějak jde (a jak jsem psal, funkce na ostření na oči je opravdu něco, co tu ostrost dost zaručuje), ale pokud bych s tím chtěl vyjet fotit zvířata v přírodě, tak tam ten čas prostě není.

Nakonec bych chtěl poděkovat českému zastoupení firmy Sony a Fotori – půjčovna fototechniky za opakované zapůjčení fototechniky a možnosti vyzkoušet si ji v ostrém provozu.