Základní vlastnosti

Kdybyste to náhodou nevěděli, objektivy Sigma řady Art jsou známé svými skvělými optickými vlastnostmi. Sigma Art 105/1.4 je aktuálně nejnovější a doplňuje již tak obsáhlou řadu objektivů pevných ohniskových vzdáleností 14, 20, 24, 35, 50, 85 a 135mm. Na první pohled určitě zaujme svými rozměry, kdy například přední člen má průměr 105mm a váha činí 1,6 kg. Dovedete si představit, jaký zhruba macek to je. Pokud jste někdy měli v ruce Nikon 200/2, tak toto je takové jeho miminko. Objektiv je utěsněný proti prachu a vlhkosti a má odjímatelnou stativovou patku, která je zároveň Arca Swiss kompatibilní, takže nepotřebujete stativovou destičku, abyste jej umístili do stativu s danou hlavou. O kvalitě zpracování nejde říct nic špatného, je to prostě top.

Pokud bych měl vytáhnout nějaká negativa, tak by to určitě mohly být zmiňované rozměry. Musel jsem si trošku poupravit rozložení fotobatohu, aby se mi tam 105 vlezla, protože se clonou kšiltem dozadu (i dopředu ostatně) se šířka objektivu blíží 13 cm. Váha je taky nepříjemná, je to prostě 1,6 kg, což pro někoho, kdo je zvyklý fotit nějakou 50/1.8, může být opravdu velká změna :-) Je ale potřeba říct, že objektiv je příjemně vyvážený, váha jde do ruky, spíše k tělu (na patce nestojí), ne na přední člen (jako například 200/2 nebo 400/2,8). Ale pořád je to 1,6 kg.

S hmotností se pojí ještě jedna drobnost – stativová patka. Objektiv se za ni nedá nosit, protože se mi prostě nevlezly prsty mezi patku a objektiv. Nosil jsem tak 300/2,8 i 70-200/2,8, protože jsem se u takto těžkého objektivu bál o bajonet fotoaparátu. Tady to možné není :( Ale vyřešil jsem to popruhem Peak Design Slide, kdy jednu kotvičku jsem si připevnil na patku objektivu a hotovo. Asi poslední nevýhodou, která mě napadá, je případná cena filtrů. Pokud filtry používáte, připravte se na pěknou raketu, filtry průměru 105mm nejsou vůbec levné a určitě nechcete na ten optický skvost nasadit nějaké bláto.

Ostrost, kresba, autofocus

Ve zkratce – super. Ten objektiv není těžký jak balík brambor jen tak pro nic za nic. Pokud sledujete moje fotky nějak pravidelně, víte, že se mi občas dostane do ruky zajímavý objektiv – za zmínku určitě stojí Nikon 200/2 VR II, Nikon 300/2.8 VR, Nikon 400/2.8 i 500/4 – a můžu s čistým svědomím říct, že Sigma Art 105/1.4 se těmto objektivům zcela vyrovná, až by se skoro chtělo říct, že je překoná. Já osobně jsem nikdy neviděl na fotkách takový detail. Opravdu není moc potřeba to rozmazávat. Za mě  top strop, jak se teď prej říká.

S autofocusem je to zajímavější. Né že by byl špatný, to určitě ne. Objektiv má velmi, opravdu velmi, svižný a přesný autofocus. Problém nastává v momentě, kdy začnete toto portrétní sklo porovnávat se skly určenými pro pohyb. Určitě se jim nevyrovná v případě, kdy chcete fotit nějaký detail pohybu. Pokud ale chcete zaznamenat i kus prostředí, autofocus to hravě zvládne a navíc vám nabídne unikátní záběr, který žádné sklo se světelností f/2.8 prostě nedodá. Mezi objektivy portrétními (jakkoliv takové dělení nemám rád), je Sigma Art 105 opět na vrcholu.

Protisvětlo

U optické kvality bych ještě rád zmínil výkon v protisvětle. Je to tak trošku moje oblíbená disciplína. Někdy si až říkám, že bych mohl zkusit vyfotit něco se sluncem v zádech, ale pak se stejně otočím a fotím v protisvětle :-) Není to tak dávno, co jsem přemýšlel, že vyměním svůj Nikon 300/2.8 VR za Nikon 300/4 PF VR. Důvodem byla váha a velikost (2870g vs 755g) a už už to skoro vypadalo, že výměna proběhne. Pak jsem ale objevil jeden článek kde jsou fotky mývala v protisvětle :-) a to mě přesvědčilo o tom, že si nechám svůj objetiv.

Proč taková story? Chtěl jsem jen podtrhnout to, jak moc je pro mě focení v protisvětle důležité a nakonec říct, jak moc je Sigma 105/1.4 Art v této disciplíně úžasná. V přímém protisvětle si sklo pěkně drží dostatečný kontrast (i na plnou díru) na to, aby se pak z fotky daly vytáhnout detaily v editoru, pozadí je krásně hladké a neobjevují se v něm žádné artefakty nebo hrubé přechody. Chromatickou aberaci jsem nezaznamenal a pokud tam nějaká na těch 45 Mpx je, tak není vidět (takže tam jakože není!). Odlesky jsem zaznamenal dvakrát, velmi nevýrazné a jen v případě focení opravdu přímo proti slunci. Z fotek se daly snadno vyretušovat, protože byly miniaturní a většina nefotografů by si jich ani nevšimla (ostatně na jedné fotce tady ve článku je vidět, zkuste ho najít).

Svatá trojice

Jak jsem zmiňoval již na začátku, měl jsem půjčené tři objektivy Sigma Art a to sice 85/1,4, 105/1,4 a 135/1,8. Když jsem totiž na sociálních sítích avizoval, že budu mít 105 na testing, hodně lidí se ptalo na srovnání právě s 85 a 135. Rozhodně se nejedná o snadný úkol, všechny tři objektivy jsou skvělé. O Sigmě Art 135/1,8 jsem už článek psal a právě tam proběhlo i drobné srovnání s 85/1,4. Zkusím to tedy jinak…

Autofocus má podle mě nejlepší 105, v těsném závěsu za ní je 135 a pak je větší mezera a až potom je tam 85. U té 85 jsem měl bohužel smůlu na kus, který trpěl na front focus a nedal se seřídit pomocí AF Fine Tune funkce v těle. Jednalo se v podstatě o stejný problém jako popisuju ve článku o 135. Co se kresby týče, řada je podobná, jen tam nejsou takové mezery. Nejlepší je opravdu 105 a v těsném závěsu za ní jsou oba dva objektivy. Rozdíl mezi 85 a 135 žádný nevidím. Všechny tři objektivy mají špičkovou optiku a výstup tomu odpovídá.

Přímé srovnání

Zkusil jsem si tři testovací scénáře. Ten první byl jednoduchý. Posadíme psa na místo, on tam bude stát a já ze stejného místa vyfotím fotku každým z daných objektivů. Snažil jsem se to vyfotit tak, aby bylo vidět rozmazání popředí, pozadí i nějakého objektu poblíž psa (to jakože ten keř). To samé jsem pak vyfotil ještě jednou, jen jsem zvolil jiné pozadí (trochu blíže ke psu) a rušivější popředí.

Když se na všechny ty srovnávací snímky koukám, napadá mě snad jen to, že kdyby s nimi někdo zamíchal, tak nemám moc šancí poznat, co je čím foceno. Ostatně, poznáte, kterým objektivem jsem vyfotil štěně pod tímto odstavcem? Tak která ta Sigma je tedy nejlepší? Podle mě nelze vybrat nejlepší objektiv. Zkusím vám ale popsat, který a proč je nejlepší pro mě. Třeba vás to inspiruje k podobnému zamyšlení.

Který objektiv bych si koupil já?

Každý objektiv je pro mě dalším úhlem pohledu na věc. Proto bych si při rozhodování určitě udělal sumář toho, jaké objektivy už mám a co bych novým objektivem chtěl fotit (vynechávám element ceny). Momentálně mám rybí oko 16mm, Sigmu Art 35/1.4 a Nikon 300/2.8 VR a proto by pro mě asi všechny tři objektivy dávaly nějaký smysl. Každý z nich by mi zaplnil velkou mezeru v ohniscích, která mezi 35 a 300 mm vzniká. Pokud bych ale vlastnil třeba 50 mm objektiv, tak 85/1,4 by byla v podstatě ze hry, protože by byla nejvíce podobná tomu, co už bych měl.

Objektivem chci fotit hlavně portréty psů v přírodě, nemusím tedy řešit, že se 135 mm bych se už těžko vlezl do nějaké místnosti. Mám dlouhý objektiv, který umí nádherně rozmazat pozadí (300/2.8), takže mi 135/1.8 odpadává z výběru. Pokud bych třístovku neměl, byla by 135 velmi pravděpodobnou volbou i proto, že má nejkratší minimální zaostřovací vzdálenost (jen 88 cm) a dala by se tedy použít i na focení hadů, ještěrek a podobné havěti.

Rozhodování mezi 105 a 85 je pro mě osobně čistě pocitové. 85 mm sklo mi nikdy nijak nepřilnulo k srdci a mám raději delší objektivy. Navíc, 105/1.4 přináší opravdu unikátní záběr, kterému se málokteré sklo vyrovná (no asi žádné). Kdybych vám ukázal dvě fotky, jedna byla z 85/1.4 a druhá z 85/1.8 (kterou má každý druhý fotograf), pravděpodobně byste nepoznali rozdíl. Proto bych volil objektiv, který mi umožní tvořit unikátnější záběry. Filtry nepoužívám, takže průměr objektivu mě nijak neomezuje. A ta hmotnost, no nějak bych se s tím popral :-)

A pokud jste vlastníci 85 nebo 135 a ptáte se, jestli máte objektiv vyměnit, tak nevím. Nevím, co máte dělat vy, protože nevím, co fotíte, čím fotíte a co chcete z fotek dostat. Za sebe můžu říct, že kdybych já měl 85 nebo 135, tak to za novou 105 vyměním. Důvody jsem vám vypsal výše :-)

Co na Sigmu 105/1.4 Art říkají další fotografové?

V první řadě samozřejmě to, že je nechutně velká, těžká a drahá :-) ale hned jak ji zkusí, tak na všechny tyto negativa zapomenou. Mrkněte na video Honzy Zemánka, brněnského fotografa, který fotí hlavně holé zadečky (jakože fakt, koukněte!) a používá Nikon D700 s Nikonem 50/1.8. Níže si pak můžete přečíst názor mé kamarádky Anny Postnikové, která si objektiv půjčila a skoro ho nevrátila. Věnuje se focení v baru, ve zhoršených světelných podmínkách, takže světelnost a obrazová kvalita pro ni je na prvním místě.

Koupím si Sigmu Art 105/1.4?

Ještě ne. Ale nemá to nic společného s tím, že bych ji nechtěl, nebo byla něčím špatná. Nikon právě oznámil své první fullframe bezzrcadlovky, takže je potřeba si určit priority. V září, až se fotoaparáty dostanou do ČR, tak je vyzkouším a rozhodnu se, jestli si nechám D850 (a dokoupím Sigmu Art 105), nebo přejdu na Nikon Z7. Do té doby budu využívat služeb půjčovny fototechniky Fotori a pokaždé když budu chtít fotit portréty, tak si tam pro 105 hopnu.

Jo a pokud jste se dočetli až sem – tak to štěně je stopětkou, samozřejmě na jednačtyři ;) A na tomto odkazu si můžete stáhnout 17 fotek v plném rozlišení (800MB). Klidně si je upravte, jen je prosím nikde nepublikujte ani nevydávejte za své (naschvál jsem vybral škaredé! :-)). Balík obsahuje 5 fotek ze Sigmy 105, které nejsou v tomto článku a všech 12 fotek ze srovnání 85, 105 a 135.

Nakonec bych chtěl ještě jednou poděkovat Sigma-foto.cz a Fotori – půjčovna fototechniky za zapůjčení všech tří objektivů a možnosti vyzkoušet si je v ostrém provozu.